Od záchranářky k šedé vlčici: Jak mě rakovina naučila milovat své tělo a najít cestu zpátky k sobě – Rozhovor s Michaelou Sternovou

Někdy musíš ztratit všechno, abys našla sama sebe.

Když jsem připravovala podklady k rozhovoru s Míšou Sternovou, netušila jsem, s kým mám tu čest. Na Michaelu jsem dostala doporučení od jedné z účastnic rozhovorů pro Cestu odvážných žen (Petra Hyblerová). Už během příprav jsem věděla, že tohle bude jiné. Míša jen pár měsíců před naším rozhovorem přišla o své dlouhé vlasy a ze šmrncovní rusovlásky se stala neméně působivá šedá vlčice. Energie, která po celou dobu našeho rozhovoru doslova tekla proudem, vůbec neodpovídala skutečnosti, tak jak si ji mnohdy představujeme, nebo jak je nám předkládána. Michaela totiž jen před několika málo měsíci podstoupila chemoterapii.

Když záchranářka potřebuje záchranku

Tak dlouho Míša zachraňovala všechny kolem sebe, až mále zapomněla na toho nejdůležitějšího člověka. Sama na sebe. Tělo ji dávalo signály, které však přehlížela. Byla až příliš zaneprázdněná plněním všech povinností a toho, co se jevilo důležitým. Přesně tohle je důvod, proč tolik z nás končí vyčerpaných, nemocných nebo prostě… ztracených. Já sama jsem si prošla obdobím, kdy jsem ignorovala signály svého těla a duše, až mě život donutil zastavit se. Nakonec se ale i Míša dostala do bodu, kdy už nebylo možné tyto signály ignorovat.

• Ignoruj únavu dlouho a tělo ti pošle účet – Michaela měla „jen“ bronchitidu. Ukázalo se, že to byla rakovina
• Každá bolest má svůj důvod – Tělo není náš nepřítel, je to náš nejmoudřejší rádce
• Zastavit se není slabost – Je to největší akt sebelásky, jaký pro sebe můžeš udělat

Když se naučíš naslouchat svému tělu dřív, než začne křičet, zachráníš si tím možná život.

Z rusovlasé krásky šedou vlčicí

Představ si, že přijdeš o všechny vlasy. O prsa. O to, co společnost definuje jako „ženskou krásu“.

Většina žen by se zhroutila. Michaela? Ona se zamilovala do svého těla ještě víc. Její poselství ukryté v rozhovoru je jedním z nejsilnějších, které může žena ženě předat.

• Holá hlava = svoboda – Žádné česání, žádné barvení, jen čistá autenticita
• Jizvy jsou příběhy – Každá jizva vypráví o bitvě, kterou jsi vyhrála
• Velké břicho je domov – Michaela se naučila milovat své tělo bez podmínek

Skutečná krása začíná v momentě, kdy přestaneš hrát hru na „dokonalost“.

Když jsme připravovaly rozhovor, poslala mi Míša fotografii krátce po terapii, kde její vlasy připomínaly chmíříčko malinkého ptáčátka. Její pohled však vyzařoval něco zcela jiného. Nebylo v něm utrpení, nebyl tam strach, nebyla tam bolest. V jejích očích jsem zahlédla ten stejný klid a vděčnost, který se objevil i v mých očích po té, co jsem v osmnácti lety při těžké autonehodě opustila své vlastní tělo a nahlédla tak za oponu života. „Poprvé v životě jsem se na sebe v zrcadle podívala a řekla – jsi krásná. Ne navzdory tomu, jak vypadáš. Ale právě proto, že jsi to přežila.“

Společnost nám říká, kdy jsme dost dobré. Dost hubené, dost mladé, dost upravené. Ale co kdybychom si tu definici napsaly my samy?

Co kdybychom si každé ráno stouply před zrcadlo a řekli si: „Ahoj krásko, jak se dneska máš?“ A myslely to vážně.

Malé kroky, velké změny

Možná si teď říkáš – to je hezký, ale jak to mám udělat já?

Problém je, že chceme změnit všechno najednou. A pak se divíme, že to nevyjde.

• Začni jedním vědomým nádechem denně – Ano, stačí opravdu jeden
• Každý večer si polož ruku na srdce – A poděkuj za něco malého
• Jednou týdně řekni „ne“ – Něčemu, co nechceš dělat

Trvalá změna přichází po kapkách, ne jako tsunami. My ženy máme velmi často tendenci chtít zachránit celý svět najednou. Ale někdy stačí zachránit „jen“ sebe. A začít můžeš právě tím jedním nádechem.

Skutečná magie se děje v maličkostech. V tom jednom „ne“, které si dovolíš říct. V té jedné minutě, kterou věnuješ sama sobě.

Přesně tyhle momenty poznání a malé kroky k sobě pomáhám ženám najít v kurzu Kořenové kroniky. Když si dovolíme napsat svůj pravý příběh, objevujeme sílu, o které jsme ani nevěděly, že ji máme.

A teď to nejdůležitější…

Komunita jako lék na samotu duše

Největší problém moderních žen? Myslíme si, že musíme všechno zvládnout samy.

Ale pravda je, že se uzdravujeme v kruhu jiných žen. Vždycky to tak bylo.

• Sdílení příběhu není slabost – Je to akt největší odvahy
• Jiné ženy jsou zrcadla – V jejich příbězích vidíme sebe
• Podpora komunity násobí sílu – Co nezvládneš sama, zvládneš s ostatními

I proto jsem vytvořila Kořenové kroniky. Kurz kde učím ženy stát se autorkami vlastního příběhu, protože autorka je tou, která rozhoduje o tom, jak její příběh skončí.

Příběh šedé vlčice pokračuje

To, co je na příběhu Míši krásné, je to, že dokázala zastavit a naslouchat svému tělu. Zaslechla to jemné volání její duše, které ji vedlo zpátky domů, zpátky k sobě, k uzdravení. Nestalo se tak přes noc a nebylo to pohádkově snadné. Ale to, že si dovolila zastavit, jí doslova zachránilo život.

• Začni tam, kde jsi – Ne tam, kde si myslíš, že bys měla být
• Poslouchej své tělo dřív, než začne křičet – Prevence je lepší než léčba
• Hledej ženy, které jdou podobnou cestou – Společně to jde líp

Míši příběh nás učí, že nemoc, v jejím případě rakovina, nemusí být tím největším strašákem, ale naopak obrovským darem, který tě donutí zastavit se. Podívat se dovnitř. A najít to, co jsi celý život hledala – sebe samu.

Někdy máme tendence čekat na to, až námi osud pořádně zatřese, abychom se odhodlaly sundat klapky z očí a podívaly se na to, jak skutečně žijeme. Zda jsme to stále my, nebo jsme se na té cestě životem někde ztratily. To, co nás Míši příběh učí, je to, že nemusíme čekat na ránu osudu. Můžeme začít hned teď. Jedním nádechem. Jedním krokem. Jedním „ano“ sobě samé.

Cesta tisíce mil začíná prvním krokem. A ten můžeš udělat právě teď.

Děkuju ti, že jsi dočetla až sem. Vím, že tvůj čas je vzácný. A jsem vděčná, že jsi ho věnovala tomuhle příběhu.

Celý rozhovor s Míšou si můžeš pustit na YouTube kanálu Cesta odvážných žen.

Pokud tě tento příběh inspiroval začít psát svůj vlastní…

Možná právě teď cítíš to tiché volání uvnitř sebe. Možná si říkáš: „Také mám co vyprávět. Také jsem si prošla něčím, co by mohlo pomoci jiným ženám.“

A máš pravdu.

Každá z nás má příběh, který si zaslouží být vyprávěn. Každá z nás má v sobě sílu transformovat svou bolest v moudrost, svou cestu v inspiraci pro ostatní.

Ale kde začít? Jak bezpečně projít těmi nejtěžšími kapitolami? Jak psát o sobě tak, aby to neuškodilo, ale uzdravovalo?

V Kořenových kronikách se naučíš: 

🌸 Jak bezpečně procházet bolestivými vzpomínkami bez retraumatizace
🌸 Jak transformovat svá zranění v sílu a moudrost
🌸 Jak najít svůj autentický hlas a odvahu ho používat
🌸 Jak se stát autorkou svého příběhu místo jeho obětí

Není to jen o psaní – je to o návratu k sobě samé. O tom, že si konečně dovolíš být tou ženou, kterou skutečně jsi.

Další běh Kořenových kronik startuje 5. května 2025.
Pouze pro 20 odvážných žen, které jsou připravené začít psát svůj příběh jinak.

Pokud cítíš, že je tvůj čas, rezervuj si své místo zde.

Tvůj příběh čeká na svou autorku. A tou autorkou jsi ty.

S láskou a vírou v sílu příběhů, Daniela 🌸